Petra, aneb chceme slavit a pomáhat

Rozhodli jsme se, že veškeré peníze, které po pokrytí nákladů zůstanou, darujeme Petře Šindelářové z Opatova, kterou osud nijak nešetřil. K tomuto účelu jsme zřídili transparentní účet, na který můžete přispět libovolnou částkou. Všechny peníze z transparentního účtu půjdou rovnou Petře.

Dobrý den,

jmenuji se Petra Šindelářová, je mi 29 let, žiji se svým manželem a synem v domečku ve vesnici na Vysočině. Dalo by se říci, že podle první věty jsme úplně normální rodina. Jenže slovo „normální“ bohužel moc použít nemohu. Ráda vysvětlím proč.

Psal se rok 2012, mně bylo sladkých 20 let, měla jsem báječného přítele, chodila na školu, chtěli jsme si užívat života, cestovat, plánovat budoucnost, rodinu? Prostě klasické starosti mladých a bezstarostných lidí. Jenže jednoho dne se mi život obrátil vzhůru nohama. Bolesti nohy, zlomenina. Něco ale bylo špatně a po vyšetření největší strach, co jsem kdy zažila. Podezření na nádor v noze a bohužel se i potvrdil. Svět se mi zhroutil. Nikdy by mě nenapadlo, že se to může stát mně, ale stále byla naděje, že nebude zhoubný, kde by se mi tam přeci vzal? Jenže vyšetření bohužel povzbudivé nebylo. Osteosarkom. Nastalo kolo operací a chemoterapií, vše vypadalo na dobré cestě, po třech cyklech chemoterapií se nádor zmenšil. Vyoperovali ho, jenže moje noha, imunita, celé moje tělo se s tím nemohlo pořád vyrovnat. Najednou nastal zvrat. Čekala jsem miminko. Konečně něco pozitivního v mém životě a říkala jsem si, že konečně bude dobře. Narodil se nám zdravý syn, nyní je mu už skoro 6 let, neskutečně to letí. Po jeho narození jsem na vše zlé zapomněla a užívali jsme si naši novou rodinu, ale ne dlouho. Noha se stále bouřila novým věcem, nechtěla přijmou dlahu, štěp, nic. Další dvě operace a bohužel jsme dospěli s lékaři k nejtěžšímu rozhodnutí – amputace byla nevyhnutelná. Měla jsem velké bolesti a za těch pár let jsem se s tím postupně smiřovala. Pravou nohu mi vzali v roce 2016 zhruba v polovině tibie. Myslím si, že psychicky jsem se s tím poprala docela dobře, musela jsem, měla jsem doma dva nejlepší chlapy! Kvůli nim, kvůli sobě a celé rodině jsem to zvládla a učila se žít trochu jinak. Člověk se smíří s ledasčím, pokud má podporu rodiny a důvod, proč bojovat, a ten jsem já měla.

Osud je však nevyzpytatelný a bohužel jsem si všechnu smůlu očividně nevybrala. V roce 2018 mi lékaři oznámili další zhoubnou diagnózu, tentokrát v mé levé ruce, v lokti. Vše bylo tak rychlé, že do dvou dnů mi amputovali ruku v polovině paže. Vše mi přišlo jako ze zlého snu, ze kterého se mi nedařilo probudit se. Měla jsem dvě možnosti, buď se vzdát a nebo znovu bojovat! A já se přeci nevzdávám! Všechny tyhle události mi paradoxně daly sílu. Sílu jít zas dál, učit se. Nejtěžší bylo vidět ostatní, jak si spokojeně umyjí ruce, nakrájí jídlo. To já jsem najednou nemohla. Ale po každém dešti vyjde sluníčko. Můj přítel si mě letos vzal, svatba byla úžasná a mně znovu došlo, že právě díky lidem, co mám kolem sebe, se na svět dokážu usmívat a užívat si každý den života! Protože tu jsem, žiji, vidím syna vyrůstat, mohu chodit. Nyní čekám na novou ruku. A ráda bych tímto poprosila o pomoc s financováním, není to vůbec levná záležitost.

Moc bych si přála fungovat! Nakrájet si jídlo, pomoci synovi zavázat tkaničku, obléct mu bundu, pochovat si synovce.

Budu ráda a vděčná za každou pomoc a věřím, že se mi tahle moje malá přání splní.

DĚKUJEME VšEM, KTEŘÍ PŘISPĚLI I TĚM, KTEŘÍ PODPORUJÍ NAšI OSLAVU!


Richard Veverka
Radek Neubauer

Transparentní účet

Po načtení QR kódu ve vaší bankovní aplikaci můžete snadno na transparentní účet odeslat příspěvek pro Petru v libovolné výši.



Transparentní účet

© KISS CZECH COMPANY